hlavní partner portálu
Před lety se svými spolupracovníky učili robota psát divadelní hru, nyní se Rudolf Rosa snaží naučit umělou inteligenci k sepsání poezie. Povídali jsme si nejen o projektu se širokým záběrem AI v kontextu, ale i o tom, zda může být umělá inteligence „dobrý sluha, ale zlý pán“.
Pavel Doleček působí jako náměstek ministra pro vědu, výzkum a inovace. V rozhovoru se zamýšlí nad smyslem hodnocení výzkumných organizací a nad tím, co může a nemůže nabídnout. Vysoké školy podle něj podceňují interní hodnocení a lidé často chtějí protichůdné věci: na jedné straně autonomii vysokých škol, ale zároveň vnější kontrolu, aby uvnitř vysoké školy nedocházelo k nespravedlnostem. Jak by podle něj mělo být provázané hodnocení a financování? Proč by se vysoké školy měly soustředit na formulaci své vize? A jak vnímá roli Rady pro výzkum, vývoj a inovace?
V závěru roku 2024 proběhlo zasedání Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) v Namibii, kde 140 států světa přijalo mezinárodní hodnoticí zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou. Setkání se zúčastnily také Julia Leventon a Zuzana V. Harmáčková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Jaký význam mají vědecko-politické platformy? Jak můžeme chránit biologickou rozmanitost a jakou roli hraje politický obrat v USA?
Nejdřív vyvinuli AI, která jako první na světě dokázala porazit ty nejlepší profesionální hráče pokeru. Pak jejich projekt DeepStack koupil, včetně realizačního týmu, Google. V něm si ověřili, že dokáží dělat opravdu velké věci. Napadlo je využít zkušeností s vytvářením samoučicích herních algoritmů a aplikovat je na algoritmické obchodování na burze. Martin Schmid ze společnosti EquiLibre by rád z Prahy řídil nejlepší „trejdovací“ firmu.
David Stíbal působí jako zástupce ředitele biotechnologického inkubátoru i&i Prague, který patří do rodiny spin-off firem Ústavu organické chemie a biochemie. Aktuálně se účastnil evropské biotechnologické konference Bio-Europe a přináší tak pohled na evropské trendy ve financování biotechnologického výzkumu, které přibližuje v rozhovoru.
Igor Lukeš působí jako profesor historie a mezinárodních vztahů v americkém Bostonu. Jak na něj a jeho kolegy dopadají kroky prezidenta Donalda Trumpa a jeho administrativy v oblasti vědy? Jak reagují Američané a jak by měla zareagovat Evropa? Čtěte v rozhovoru.
Podle děkana Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Mirko Rokyty je matematický důkaz na rozdíl od důkazů, se kterými se setkáváme v běžném životě, nezpochybnitelný. K čemu slouží diferenciální rovnice, kterými se zabývá? Jakou roli hrají třeba ve výrobě lopatky větrné elektrárny? I na to odpovídá v rozhovoru.
Byla to jedinečná příležitost. Na jednom místě, v Ústavu formální a aplikované lingvistiky (ÚFAL), se totiž sešli zástupci tří generací vědců – navíc z jedné rodiny. Ideální možnost poznat vývoj matematické lingvistiky na Matfyzu! I proto v pěti blocích, věnovaných osobnímu zájmu o obor, vědě, výuce, praxi a budoucnosti disciplíny, odpovídají legendární profesorka Eva Hajičová (EH), profesor Jan Hajič (JH) a doktor Jan Hajič junior (JR). Jeho otec, Hajič starší, nyní vede velký evropský projekt OpenEuroLLM.
Květoslava Stejskalová je výraznou osobností popularizace chemie. Její profesní dráha je úzce spjata s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, kde pořádá a vede popularizační programy, kterými projdou tisíce žáků a studentů každý rok. Jaký význam a dlouhodobý dopad mají popularizační aktivity a z čeho je financovat? Proč jsou důležité experimenty? Co si myslí o nových rámcových vzdělávacích plánech v chemii? Čtěte v rozhovoru.
O oboru data science se někdy mluví jako o nejzajímavějším povolání 21. století. Data jsou totiž všude kolem nás a jejich využíváním dokážeme zlepšovat život jednotlivcům i celé společnosti. Že se jedná o velmi komplexní a pestrý obor, který má budoucnost, potvrzuje i Irena Holubová z Matematicko-fyzikální fakulty UK a Dominik Matula ze společnosti Profinit.
