hlavní partner portálu
Igor Lukeš působí jako profesor historie a mezinárodních vztahů v americkém Bostonu. Jak na něj a jeho kolegy dopadají kroky prezidenta Donalda Trumpa a jeho administrativy v oblasti vědy? Jak reagují Američané a jak by měla zareagovat Evropa? Čtěte v rozhovoru.
Podle děkana Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Mirko Rokyty je matematický důkaz na rozdíl od důkazů, se kterými se setkáváme v běžném životě, nezpochybnitelný. K čemu slouží diferenciální rovnice, kterými se zabývá? Jakou roli hrají třeba ve výrobě lopatky větrné elektrárny? I na to odpovídá v rozhovoru.
Byla to jedinečná příležitost. Na jednom místě, v Ústavu formální a aplikované lingvistiky (ÚFAL), se totiž sešli zástupci tří generací vědců – navíc z jedné rodiny. Ideální možnost poznat vývoj matematické lingvistiky na Matfyzu! I proto v pěti blocích, věnovaných osobnímu zájmu o obor, vědě, výuce, praxi a budoucnosti disciplíny, odpovídají legendární profesorka Eva Hajičová (EH), profesor Jan Hajič (JH) a doktor Jan Hajič junior (JR). Jeho otec, Hajič starší, nyní vede velký evropský projekt OpenEuroLLM.
Květoslava Stejskalová je výraznou osobností popularizace chemie. Její profesní dráha je úzce spjata s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, kde pořádá a vede popularizační programy, kterými projdou tisíce žáků a studentů každý rok. Jaký význam a dlouhodobý dopad mají popularizační aktivity a z čeho je financovat? Proč jsou důležité experimenty? Co si myslí o nových rámcových vzdělávacích plánech v chemii? Čtěte v rozhovoru.
O oboru data science se někdy mluví jako o nejzajímavějším povolání 21. století. Data jsou totiž všude kolem nás a jejich využíváním dokážeme zlepšovat život jednotlivcům i celé společnosti. Že se jedná o velmi komplexní a pestrý obor, který má budoucnost, potvrzuje i Irena Holubová z Matematicko-fyzikální fakulty UK a Dominik Matula ze společnosti Profinit.
Bossing, šikana, odrazování od vědy, ale taky podfinancování výzkumu a zneužívání studujících jako levné pracovní síly. Centrum NKC Gender a věda Sociologického ústavu AV ČR se ptalo vědkyň a studujících, na jaké překážky naráží a jakou změnu by si v akademickém prostředí přáli*y, aby se jim pracovalo lépe a neměli*y chuť z vědy odejít, ale také proč se na vědeckou cestu vůbec vydaly*i a co je na ní láká.
„Když jsem se hlásila na gymnázium, rozhodně jsem nechtěla maturovat z matematiky a fyziky,“ vzpomíná doktorandka Veronika Junasová z FEKT VUT. Její pozdější rozhodnutí studovat mikroelektroniku se jí rodina nejprve snažila rozmluvit. Dnes vědkyně ke studiu polovodičové techniky povzbuzuje nejen ženy, ale všechny, kdo si nevěří – pomáhá organizovat třeba první ročník akce togetHER in Tech, která se uskuteční už 29. dubna.
Evropské inovační centrum společnosti Eaton (EEIC) se zaměřuje na inovace v oblasti distribuce elektrické energie, elektromobility i jiných pokročilých průmyslových technologií pro udržitelnou budoucnost. Jak spolupracuje s akademickými institucemi a v čem mu prospívá spolupráce se Středočeským inovačním centrem (SIC)? Na to odpovídá ředitel Luboš Tomiška.
Před pěti lety Megi Mejdrechová obhájila diplomovou práci o robotickém systému využívajícím snímání a napodobování pohybu. Inovativní metoda vedla ke vzniku spin-offu RoboTwin, který slaví úspěchy i v zahraničí. Jak bývalá vědkyně z CIIRC ČVUT, umístěná ve Forbes 30 pod 30, vnímá nominaci na European Prize for Women Innovators? Nejen to se dozvíte v našem rozhovoru.
Potraviny dostupné na trhu jsou pod přísným dohledem, přesto v nich mohou přežívat bakterie, které představují potenciální riziko pro zdraví spotřebitelů. Mikrobioložka Helena Juřicová z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, který letos slaví 70 let své existence, analyzovala přítomnost patogenů v mléčných a masných výrobcích. Zjistila, že u tatarských bifteků se bakterie Listeria monocytogenes vyskytovala v téměř 50 % vzorků.
