hlavní partner portálu
Jak práce na dálku ovlivňuje naše každodenní rozhodování, vztahy, pracovní návyky nebo podobu měst a regionů? A jak tuto formu práce využívají lidé nucení odejít z domova kvůli válce? Těmito otázkami se zabývá mezinárodní výzkumný projekt REMAKING, jehož součástí je i tým z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Jako vůbec první výzkumník se začal zabývat menšinovým stresem LGBTQ+ lidí žijících v České republice. Výsledky studií jeho týmu ukazují, že tuto skupinu lidí ohrožují duševní nemoci mnohonásobně víc než heterosexuální většinu. Proč?
Kalokagathia, spojení kultury těla a ducha, uchvátila Lukáše Roubíka už v mládí. Díky tomu dvakrát dosáhl na titul mistra ČR v kulturistice a vystudoval obor Výživa člověka na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a biomedicínské inženýrství na ČVUT. V Institutu moderní výživy, který založil, vzdělává veřejnost o výživě na základě vědecky podložených informací srozumitelnou a zábavnou formou.
Věnuje se výzkumu a klinické práci v plastické a rekonstrukční chirurgii. Zkušenosti získala na nejprestižnějších pracovištích v Evropě i Americe. Ale ještě dříve, než se Pavla Tichá po studiích medicíny na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy stala plastickou chiruržkou, absolvovala školy umělecké. Je tudíž doktorkou-klavíristkou!
S tím, jak Chorvatsko rozšiřuje své úsilí v oblasti transferu technologií a komercializace výzkumu, zůstávají otázky týkající se dlouhodobého financování, institucionální podpory a sladění akademické a průmyslové sféry. V tomto rozhovoru hovoří Alexander Sirois, konzultant společnosti UNICO, o klíčových rozdílech mezi oběma zeměmi, o posledním vývoji v Chorvatsku a o širších výzvách, kterým čelí oba inovační ekosystémy: „Potřebujeme čas, ambice a větší podporu inovačního ekosystému zdola nahoru.”
Jakub Drápal je jedním z laureátů Ceny Czexpats in Science. Právník a kriminolog s bohatou zahraniční zkušeností působí na Univerzitě Karlově a na Ústavu státu a práva AV ČR a říká, že se mu v Česku otevřely výzkumné možnosti, jaké by v zahraničí neměl. Spolupracují s ním stovky státních zástupců a zlepšuje soudnictví v Česku.
Založil startup s kamarádem z Cambridge, kde se věnuje zavádění 3D tisku do medicíny a na TUL se jako vědecko-výzkumný pracovník zabývá čištěním vody pomocí nanovláken. Jak se dívá na spojení vědy a byznysu Karel Havlíček působící na Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace?
Energetická úložiště s vyšší kapacitou, rychlejším nabíjením a delší životností pro budoucnost obnovitelné energie? To je cíl, k němuž může příspět i výzkum Iryny Ivanko z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, která získala společně s Elenou Tomšík z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR prestižní cenu Wernera von Siemense za výzkum v oblasti uchovávání energie. Její práce odhaluje, jak vodíkové vazby ovlivňují vlastnosti speciálních vodivých polymerů používaných v superkapacitorech.
Nebývalého úspěchu dosáhla informatička a matematička Erin Carson, která od roku 2018 působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Počátkem března převzala v americkém Fort Worth cenu James H. Wilkinson Prize in Numerical Analysis and Scientific Computing. Ta je udělována od roku 1982 a je velmi významným oborovým uznáním, které celé vědecké komunitě ukazuje, kdo se stává odborným lídrem oboru.
Rozhovor s Evou Zažímalovou vznikl týden poté, co skončila ve funkci předsedkyně Akademie věd ČR. „Vracím klíče. Tenhle jsem ani nikdy nevyužila,“ odevzdává klíč svému bývalému řidiči. Usedáme v kanceláři, v níž vyniká plná váza květin a jinak prázdno. Eva Zažímalová odchází, ale věří, že během osmi let ve funkci dosáhla toho, že je Akademie věd vnímána jako seriózní, transparentní a respektovaná instituce.
