hlavní partner portálu
Vědecká novinářka Pavla Hubálková pomáhá vědkyním a vědcům lépe a efektivněji komunikovat výsledky jejich bádání. Letos za to obdržela od ministra Marka Ženíška Cenu za popularizaci výzkumu za rok 2024. Přes čtyři roky působila i v magazínu UK Forum, kde s kariérou v oblasti „science communication“ v roce 2020 začínala.
Eric Głowacki je vzděláním fyzikální chemik, ale v posledních patnácti letech se jeho práce postupně překlopila do biomedicíny. Po sedmi letech v Rakousku a pěti ve Švédsku zakotvil se svou manželkou a spolupracovnicí v Brně a aktuálně vede na CEITEC VUT vědeckou skupinu Bioelektronické materiály a systémy.
Tomáš Dumbrovský, který působí na Právnické fakultě UK, se vydal do Perského zálivu, protože potřeboval vykročit z kulturního rámce západního myšlení. Zabývá se konstitucionalismem, srovnávacím ústavním právem a otázkou, proč se v Evropě, na severu Afriky i na Středním východě v poslední době tak daří populismu. V reakci na tento fenomén hledá cesty k vytvoření pluralitní a tolerantnější společnosti. Jako vůbec první vědec spjatý s PF UK získal na podporu své práce prestižní Consolidator grant, který uděluje Evropská výzkumná rada (ERC).
Jak přiblížit veřejnosti špičkový vědecký výzkum, aniž bychom sklouzli k přehánění nebo zkreslování? Co lidem usnadňuje pochopení základních principů a u čeho již hrozí přílišné zjednodušení, které může vést k mylným představám?
Americká společnost onsemi, která se specializuje na vývoj a výrobu polovodičových součástek pro vysokoúčinná výkonová řešení a pro inteligentní snímání, během června oznámila rozšíření výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm investicí v hodnotě dvě miliardy dolarů. Nejen o plánech a spolupráci onsemi s vědeckými institucemi jsme se bavili s Michalem Lorencem, vedoucím projektů výzkumu a vývoje onsemi. Rozhovor vznikl před odvoláním Josefa Švejdy, jednatele onsemi, z Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
Shadia Habbal, astrofyzička z Astronomického ústavu Havajské univerzity, se od roku 1995 věnuje zkoumání sluneční koróny prostřednictvím pozorování úplných zatmění Slunce. Její průkopnická práce přinesla nové poznatky o složité souhře mezi magnetickými poli Slunce, slunečním větrem a koronálními strukturami.
Mladá lékařka Ľudmila Křížová pracuje v pražské Všeobecné fakultní nemocnici na Onkologické klinice. Její obor v posledním desetiletí zaznamenal prudký vývoj s nástupem mnoha nových léčiv a komplexních genetických vyšetření. Hovoří se o tzv. precizní onkologii. Co přináší tento nový přístup pacientům? Jedná se o konec klasické chemoterapie?
Julie Chytilová je aktuálně jednou z vědecky nejúspěšnějších ekonomek na poli behaviorální ekonomie v ČR. Docentka ekonomie na Univerzitě Karlově a výzkumná pracovnice na Národohospodářském ústavu AV ČR přidala v tomto roce ke svým předešlým oceněním (například Cena Neuron) Cenu předsedy GA ČR za studii Determinanty prosociálního a antisociálního chování: poznatky z terénních ekonomických experimentů. Přečtěte si v rozhovoru o jejím výzkumu chudoby či diskriminace na základě věku.
Malé a ultralehké částicové kamery české firmy ADVACAM, která je spin-offem ČVUT a CERN kolaborace MEDIPIX, jsou součástí elektronových mikroskopů, ale také monitorují radiační situaci ve vesmíru. Mezi zákazníky firmy patří Anton Paar, Apple, CERN, ale i ESA nebo NASA. K čemu všemu je lze využít a jak firma vznikla, přibližuje Martin Tyburec.
Fyzik Tomáš Jungwirth získal Národní cenou vlády Česká hlava. Přispěl k rozvoji oboru, který zásadně ovlivňuje výpočetní technologie a věnuje se výzkumu, který může změnit základy fyziky pevných látek. V rozhovoru si povídáme nejen o jeho vědecké kariéře, ale i o důležitých kariérních milnících nebo ERC grantech.
