Rakouské vědě se v posledních dvou letech dostalo značné mezinárodní pozornosti – po kvantovém fyzikovi Antonu Zeilingerovi nečekaně obdržel Nobelovu cenu za fyziku Ferenc Krausz, další vědec s rakouským občanstvím, který značnou část své kariéry prožil ve Vídni. Úspěch Antona Zeilingera potvrdil přední postavení Rakouska v oblasti kvantových technologií, jež jsou v zemi podporovány prostřednictvím projektu „Quantum Austria“.

Role polovodičů neustále vzrůstá a jde ruku v ruce s digitalizací a s využíváním umělé inteligence. Bez polovodičů se neobejdeme ani v oborech, jako jsou doprava, zelené technologie, zábavní průmysl, národní obrana a bezpečnost. A vývoj v tomto sektoru se odvíjel, odvíjí a bude se odvíjet od talentovaných lidí. Tchaj-wan si je toho dobře vědom.

Podle nové analýzy Evropa přeskočila USA, a stala se tak největším partnerem Číny v oblasti výzkumu umělé inteligence, strojového učení a velkých dat. Šetření proběhlo v rámci projektu ReConnect China financovaného z programu Horizon Europe.

Americká FDA má rozhodnout, zda povolí první využití editace genomu pomocí CRISPR/Cas9 k léčbě srpkovité anémie. Tímto onemocněním trpí celosvětově přes sedm milionů lidí. Americká léková agentura tak čelí rozhodnutí, zda povolit genovou terapii, jež má potenciál pomoci velkému množství pacientů, ale zároveň nejsou ještě plně popsány její dopady a důsledky.

Společnost Clarivate zveřejnila letošní vydání prestižního žebříčku Highly Cited Researchers 2023. Mezi téměř sedmi tisíci nejcitovanějšími vědci a vědkyněmi z celého světa je na seznamu také sedm českých výzkumníků.

Kompetentní pracovní síla představuje zásadní přínos pro rozvoj a pokrok každé země. Odborníci slouží jako hnací motor pro vývoj inovací, ekonomický růst a sociální pokrok daného státu. Které regiony jsou podle nedávných šetření nejvíce ohroženy odlivem kvalifikované síly a jakými nástroji disponuje EU ke stabilizaci aktuálně vzrůstajícího problému, který odliv mozků (brain drain) představuje?

Lidský mozek a složité procesy v něm zůstávají předmětem intenzivního výzkumu mnoha vědeckých týmů po celém světě. Jedním z nich je i česko-norské uskupení v rámci společného projektu MitAD, který zkoumá možnosti, zda a jak lze – laicky řečeno – zpomalit odumírání buněk v mozku, které se projevuje například jako Alzheimerova nemoc.

Přestože se aktuální rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizon Europe (2021-2027) blíží teprve ke své polovině, první diskuse o rozpočtu jeho nástupce již probíhají. Dva hlavní představitelé Evropského parlamentu pro oblast politiky výzkumu a inovací jsou toho názoru, že musí mít rozpočet ve výši 200 miliard eur.

Proběhlo vyhlášení laureátů Nobelových cen, EU a Japonsko uzavřely klíčovou dohodu o sdílení superpočítačů a polští akademici upínají své naděje k nové vládě, která v zemi může obnovit akademickou svobodu. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za právě uplynulý říjen událo.

Vyšel další žebříček vysokých škol. Tentokrát Global Ranking of Academic Subjects, který porovnává jednotlivá vědní odvětví a obory. To v českém kontextu, kdy se většinou neumisťujeme na předních příčkách, může zdánlivě pomoci systematičtěji rozkrýt kvalitu jednotlivých oborů a fakult vysokých škol. Jak se ale na tyto žebříčky dívají jednotlivé univerzity a jaké jsou mezery v jejich metodice?