Švédsko je dlouhodobě mezinárodně velmi úspěšnou zemí v oblasti vědy, výzkumu a inovací a zaujímá třetí místo na světě podle hodnocení Globálního inovačního indexu. Intenzita výdajů na vědu a výzkum ve Švédsku je na úrovni 3,4 % HDP, což je vůbec nejvíce mezi zeměmi EU a jedna z nejvyšších na světě. Švédsko má také robustní startupový ekosystém.

V letošním vydání renomovaného žebříčku THE World University Rankings 2024 zaznamenaly české vysoké školy mírné zlepšení. Na globální úrovni stále kralují anglosaské univerzity, ale čínské vysoké školy se jim každým rokem přibližují.

„Každý vítěz (nebo vítězný tým) vytvořil něco, co lidi donutí rozesmát se a posléze i přemýšlet“ – tak zní úvod před výčtem jednotlivých výherců letošních Ig Nobel Prize na internetových stránkách časopisu Annals of Improbable Research, který tuto odlehčenou verzi Nobelových cen organizuje. Kdo jsou letošní výherci této ceny, která ukazuje i humornou část vědeckého bádání?

Velká Británie po období plném nejistot vyvolaném brexitem vstupuje do programu Horizont Evropa. Britská vláda tuto skutečnost oznámila 7. září. Návrat k rámcovému programu Evropské unie s rozpočtem 95 miliard eur britským vědcům a vědkyním umožní nejen využít klíčové finanční prostředky, ale i pokračovat v mezinárodní spolupráci se státy EU. 

Jména českých nobelistů Seiferta a Heyrovského jsou notoricky známá. Jen užší okruh zasvěcených zná i jméno Carla Ferdinanda Coriho, pražského Němce, který byl spolu se svojí ženou Gerthy Cori, rovněž narozenou v Praze, oceněn Nobelovou cenou v roce 1947.

Počet českých nobelistů není závratný, ale podíváme-li se podrobněji na držitele tohoto prestižního ocenění, zjistíme, že někteří z nich mají s českou zemí něco společného – místo narození, původ rodičů, místo studia apod. Jednou z oceněných s českým původem je i Gerthy Cori, která jako první žena obdržela Nobelovu cenu za medicínu, jako třetí žena za exaktní vědy.

„Národ startupů“ a „stát se silnou akademickou svobodou“, těmito přídomky se doposud pyšnil stát Izrael. Politika aktuální izraelské vlády, jež byla zvolena před téměř osmi měsíci, a ve které mají významný vliv konzervativní nacionalisté a ultraortodoxní strany, však podle tamních akademiků vede vědu a technologický sektor do krize. Nejen akademici varovali před „destruktivní“ politikou ve svých nedávných prohlášeních.

Největší výrobce polovodičových čipů na světě, tchajwanská společnost TSMC, postaví svou první evropskou továrnu v Drážďanech a Češi by se mohli významně zapojit do dodavatelského řetězce. Právě taková vize byla na začátku září klíčovým motivem mise tuzemských firem i výzkumných institucí na Tchaj-wan. Toto téma rezonovalo také během posledních česko-tchajwanských ekonomických konzultací.

Rok po začátku otevřené vojenské invaze Ruska na Ukrajinu se konal druhý ročník konference, která rozebrala vliv války na mezinárodní vědecký systém a analyzovala možnosti a příležitosti z války plynoucí. I české univerzity nabídly ukrajinským vědcům a studentům své pracovny, laboratoře a učebny a pomohly také zapojit ukrajinské univerzity do evropských projektů.

Otázka prodloužení Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Spojenými státy a Čínou, vrácení řeči paralyzované ženě i obavy izraelských vědců o postavení Izraele coby lídra v oblasti vědy a techniky. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za právě uplynulý měsíc srpen.