Sto a 101 let si připomínáme od narození dvou mužů, kteří se nesmazatelně zapsali do českých dějin vývoje přístrojové techniky, v nichž hrálo ústřední roli Brno. Století uplynulo od narození Josefa Dadoka – vědce, který svou kariéru spojil s vývojem nukleární magnetické rezonance. Rok před ním se narodil Armin Delong, zakladatel elektronové mikroskopie a světově uznávaný fyzik, který se šedesát let věnoval výzkumu a vývoji elektronových mikroskopů. I díky němu je dnes Brno centrem elektronové mikroskopie, v němž vzniká třetina světové produkce elektronových mikroskopů.
Přinášíme přehled nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích za únor. Co se z něj dozvíte? Odstranění olova z paliv a barev zafungovalo a snížilo expozici lidí tomuto kovu. Data je možné zapisovat i do obyčejného skla. Psi člověku při řešení problému pomáhají, zatímco kočky pomůžou, jen když je to v jejich osobním zájmu. Umělá inteligence zatím nezvládá „Poslední zkoušku lidstva“.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Michalovi Holčapkovi a jeho týmu analytických chemiků z Univerzity Pardubice se podařilo zpřesnit svou revoluční metodu, která by odhalila rakovinu slinivky břišní pouze krevním testem pomocí analýzy lipidů.
Roman Barták se může od konce ledna pyšnit titulem AAAI Fellow, který Asociace pro pokrok v umělé inteligenci každoročně uděluje těm, kteří v oboru AI celosvětově zanechali nesmazatelnou stopu. Na půdě Matematicko-fyzikální fakulty UK, kde Roman Barták působí, jsme však nakonec probrali i jiná témata než „jen" umělou inteligenci.
Naše poznání už desetiletí stojí na systému peer review, který má zajistit, aby světlo světa spatřily pouze metodicky a fakticky kvalitní vědecké studie. Ve vědecké sféře začínají právem zaznívat obavy z nejistoty, co s tímto systémem provede nástup umělé inteligence. Pojďme se podívat na hlavní problémy.
Pražské Planetárium, jediné LED planetárium v Evropě, uvádí nový strhující celooblohový film Po stopách hvězd (v originále Spark – The Universe in Us). Vizuálně i obsahově atraktivní snímek zavádí diváky na cestu napříč miliardami let kosmické historie a vypráví příběh prvků, z nichž je složena Země i každý z nás.
Jak vyplývá z několika nedávno zveřejněných studií, počty ptáků v Severní Americe plošně klesají. Studie vycházejí z dlouhodobých biologických dat shromážděných nesčetnými dobrovolníky v průběhu desetiletí. Dosud jsme však spíše spekulovali o tom, co tento pokles způsobuje a zda zrychluje či zpomaluje. A právě akcelerace může být důležitým signálem změn v prostředí. Tomu se nyní věnuje inovativní studie Francoise Leroye a Petra Keila z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity, vypracovaná ve spolupráci s Martou Jarzynou z Ohio State University.
Kdo bude určovat, co se v Evropě zkoumá? Odpověď na tuto otázku se právě vyjednává v Bruselu. V únoru 2026 se střetly pozice Evropské komise, Parlamentu, členských států i výzkumné komunity k budoucímu rámcovému programu a Fondu pro konkurenceschopnost. Na pozadí běží vyjednávání o budoucí kohezní politice. Pro Česko, ve vědě a výzkumu fakticky závislé na strukturálních fondech a s minimálním podílem na centrálně řízených programech, jde o existenční téma.
V České republice vzniká nový investiční fond Spinoffy, jehož cílem je překlenout dlouhodobě problematické „údolí smrti“ mezi akademickým výzkumem a trhem. Zaměřuje se na podporu technologických spin-offů, tedy firem, založených za účelem využití a rozvoje duševního vlastnictví výzkumných institucí, již ve fázi Proof of Concept. Propojuje rovněž investiční kapitál s aktivní inkubací, projektovým řízením a hlubokou znalostí akademického prostředí.
Rozporů mezi sliby a skutky nové vlády přibývá každým dnem. Nevyhnula se tomu ani oblast vědy. Vládní vize a plány na zvyšování veřejné podpory vědy obsažené v jejím Programovém prohlášení a v Hospodářské strategii jsou v rozporu s návrhem státního rozpočtu na rok 2026, který vláda nedávno předložila do Sněmovny. Asi i proto vláda Sněmovně raději nepředložila Střednědobý výhled státního rozpočtu na roky 2027 a 2028, byť jí to zákon předepisuje.
Švýcarští akademici varují před dopady referenda o populačním stropu na vědu. Po grónské krizi ve vztazích s USA zaznívají varování před sbližováním EU s Čínou. A nová analýza dokumentů k Epsteinovi poukazuje na rozsáhlé vazby na akademickou sféru. Přinášíme pravidelné shrnutí nejzajímavějších událostí, které v únoru ovlivnily svět výzkumu, vývoje a inovací.
Strana 8 z 771