Lotyšsko zavedlo prvek zapojení občanů do hodnocení výzkumných grantů financovaných z národních zdrojů. Cílem je jednak vytvořit více vazeb mezi vědou a společností a jednak zlepšit kvalitu jejich hodnocení. Konzultace o společenských výzvách a vědeckých řešeních budou podkladem pro rozhodování hlavního poskytovatele finančních prostředků na výzkum v zemi.
K tomuto kroku dochází v době, kdy finanční instituce financující výzkum v celé Evropě experimentují se způsoby, jak zlepšit procesy hodnocení tváří v tvář stále většímu zaměření na dopad vědy na společnost.
Hodnotitelé žádostí o granty, podaných do lotyšského Programu základního a aplikovaného výzkumu (FLPP), hlavního zdroje finančních prostředků na výzkum v zemi, budou mít letos možnost konzultovat obsah výzev s občany a získat jejich zpětnou vazbu, na co by se věda měla zaměřit.
„V posledních letech veřejné diskuse i debaty na politické úrovni v Lotyšsku zdůraznily důležitost demonstrace toho, jak veřejně financovaný výzkum přispívá společnosti, ekonomice a řešení reálných problémů,“ uvedl zdroj z Lotyšské rady pro vědu (LCS), která FLPP spravuje. „Zároveň i samotné výzkumné instituce projevily zájem o zlepšení rámce pro hodnocení projektů při zachování principu, že jsou finanční prostředky přidělovány projektům nejvyšší kvality,“ dodal zdroj.
Připomínky občanů pocházejí z průzkumu, který proběhl mezi 25. únorem a 16. březnem 2025 a na který odpovědělo 1 737 lidí. V rámci něj byly shromážděny informace o tom, co veřejnost považuje za problémové oblasti pro Lotyšsko, a o roli vědy a techniky při hledání řešení těchto problémů.
Shrnutí těchto odpovědí bylo zahrnuto jako informační příloha k výzvě k předkládání návrhů FLPP 2026, na kterou se hodnotitelé mohou odvolávat při posuzování návrhů.
Výsledky průzkumu ukazují, že hlavní problémové oblasti identifikované veřejností byly ve zdravotnictví a veřejném zdraví, následované vývojem nových léčebných metod a léků a dále digitálními technologiemi, bezpečností dat a kybernetickou bezpečností. Na konci seznamu se umístil výzkum zaměřený na získávání nových poznatků o vesmíru, hmotě a přírodních zákonech.
Další analýza se zaměřila na názor veřejnosti na možnou roli vědy při řešení těchto problémů. Průzkum zaznamenal 4 167 individuálních odpovědí založených na otevřených otázkách, které byly odvozeny z odpovědí účastníků. Analýza opět zjistila, že lékařské a zdravotnické vědy se umístily na prvním místě, přičemž 788 odpovědí se vztahovalo k danému oboru. Humanitní vědy a umění se umístily na spodních příčkách seznamu s 625 odpověďmi.
Při bližším zkoumání detailů průzkum naznačuje, že občané si jsou vědomi, že oblastí výzkumu je celá řada. Patří sem mimo jiné technologie a inovace ke zlepšení životního prostředí nebo snížení znečištění, vývoj moderních vojenských technologií a nástrojů kybernetické bezpečnosti a vývoj a aplikace umělé inteligence.
„Doufáme, že tato iniciativa pomůže posílit důvěru veřejnosti ve vědu a vytvořit smysluplnější dialog mezi výzkumníky a společností,“ uvedl zdroj z LCS a dodal, že iniciativa může být podle něj prospěšná jak pro výzkumníky, tak hodnotitele i širokou veřejnost.
Více prostoru pro zapojení občanů do hodnocení
V Evropě dochází k postupnému, stále rostoucímu využívání zapojení občanů do procesů hodnocení výzkumu, zejména ve zdravotnictví, ale stále je to relativně vzácné, uvedl Henry Sauermann, profesor na Evropské škole managementu a technologií v Berlíně a odborník na občanskou vědu. „Zatím je zapojení občanů velmi omezené a je zde pravděpodobně prostor pro jejich větší roli. Ale to neznamená, že bychom to měli dělat jen proto, že to chceme dělat,“ řekl pro Science Business.
Sauermann doplnil, že některé výzkumy se lépe hodí k získání vstupů od občanů a ty se obvykle nacházejí v aplikované oblasti vědy, kde veřejnost může poskytnout užitečnou zpětnou vazbu na základě svých zkušeností. Užitečným přístupem je také poradenství vědcům ohledně určitých témat ke studiu, podobně jako to dělá Lotyšsko.
„Veřejnost financuje velkou část vědy, jde do ní spousta peněz z daní. Samozřejmě chceme zachovat akademickou svobodu, ale tam, kde je to možné, by bylo dobré začlenit zpětnou vazbu a podněty od občanů,“ řekl Sauermann.
Existuje několik způsobů, jak zapojit občany do financování vědy. Nejminimalističtějším způsobem je mít v panelu několik zástupců, například členy pacientské skupiny nebo odborů. Nejpřímější cestou je crowdsourcing financování konkrétních projektů. Existuje stále více online platforem, které umožňují veřejnosti přispívat na podporu vědeckých návrhů.
Sauermann se touto problematikou zabýval v nedávné publikaci a zjistil, že může mít své využití, ale stále není jasné, zda má nějaké výhody. S angažovaností občanů se pojí různé předpoklady, například, že zvyšuje důvěru veřejnosti ve vědu nebo poskytuje reprezentativní pohled na to, co si veřejnost o vědě myslí. Zjistil, že to nemusí být nutně pravda. Lidé, kteří se účastní aktivit zaměřených na zapojení veřejnosti, obvykle vědě velmi důvěřují a celkově k nim přispívají zpravidla bohatí a vzdělaní lidé, což vytváří úzký pohled na veřejné mínění.
Ohledně toho, zda občanské vstupy mohou pomoci zvládnout rostoucí počet návrhů, které jsou předkládány za pomoci umělé inteligence, je Sauermann skeptičtější. „Zřejmou odpovědí na záplavu návrhů psaných pomocí umělé inteligence je hodnocení řízené umělou inteligencí,“ řekl a dodal, že to neznamená, že by zapojení občanů nemělo být součástí hodnocení, ale promyšlenějším způsobem.
Přečtěte si také
Můžeme zpochybnit grantový systém založený na hodnocení projektových návrhů a formálně do něj vložit i prvek náhody? Co kdybychom granty losovali? Tato provokativní otázka možná napadne nejednoho vědce, když si otevře výsledky grantových výzev a nevidí své jméno mezi pár procenty šťastných, kteří získali peníze.
Úspěšný přístup jižního Dánska
Jeden úspěšný příklad zapojení občanů do vědeckých hodnocení byl realizován v jižním Dánsku. V letech 2019 až 2025 byli občané v regionu vyzváni k hlasování o financování jednoho z pěti předem vybraných projektů v oblasti zdravotní péče.
Projekt s názvem Zdravější jižní Dánsko (A Healthier Southern Denmark) byl výsledkem spolupráce regionálních úřadů, Univerzity jižního Dánska (University of Southern Denmark) a dvou mediálních partnerů. Během sedmi let se shromáždilo 75 000 hlasů a veřejnost se významně zapojila online i na sociálních sítích.
„Byl to trochu divoký projekt, nikdy předtím jsme nic takového nedělali a měli jsme trochu obavy z toho, co se o tom bude psát v médiích. Ale ve skutečnosti byli lidé velmi pozitivní,“ řekla Anne Kathrine Overgaard, jedna z hlavních organizátorek projektu z Univerzity jižního Dánska.
Univerzita a její výzkumníci se z této zkušenosti hodně naučili, zejména pokud jde o zapojení společnosti a formování výzkumu tak, aby odpovídal potřebám reálného světa. To je důležité vzhledem k rostoucímu zaměření Evropy na konkurenceschopnost a rychlejšímu uvádění inovací na trh, uvedla Overgaard. Doufá, že se občané více zapojí do procesů hodnocení a obecněji do vědy. „Po mnoho let bylo zapojení občanů spíše doplňkem k návrhům, jen pro zaškrtnutí políčka. Myslím si ale, že se věci mění,“ a dodala: „Nejde jen o sběr dat od občanů, ale spíše o „dialog mezi veřejností a vědci“.
Iniciativa skončila loni, protože se tým chtěl přeskupit a najít nový impuls. Vývoj návrhů zaměřených na umělou inteligenci a návrhů psaných s využitím umělé inteligence přiměl Overgaard k zamyšlení nad tím, jak by se projekt dal přepracovat, aby pomohl hodnotitelům. Doufá, že se k němu v budoucnu vrátí. „Mohlo by být dobré zkusit tuto iniciativu znovu v mírně přepracovaném formátu,“ uzavřela.
Autor: Thomas Brent
Zdroj: Science Business
Text je překladem článku z evropského portálu Science Business, se kterým má portál VědaVýzkum.cz dohodu o obsahovém a inzertním partnerství.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
