hlavní partner portálu
Vědci poprvé využili takzvanou metodu magneto-ARPES, která v magnetickém poli přímo odhaluje chování elektronů v kvantovém materiálu, který se označuje CsV3Sb5. Mezinárodní tým za účasti NTC ZČU tak získal nový nástroj pro rozplétání složitých elektronových stavů a pochopení narušení symetrií.
Znečištěná půda dokáže ohrozit celý potravní řetězec. Vědci z České zemědělské univerzity proto testují, zda železné nanočástice dokážou „uzamknout“ toxické prvky v půdě a zabránit jejich dalšímu šíření. Výsledky ukazují, že tato metoda může být překvapivě účinná i ekonomicky smysluplná.
Bakterie rodu Bordetella, původce černého kašle a dalších respiračních onemocnění, aktivně obcházejí obranný mechanismus dýchacích cest. Využívají k tomu speciální bílkovinu, která „zakotví“ v buňkách hostitele. Unikátní mechanismus popsali vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře v časopise Science.
Všichni jsme ty rady při psaní odborných článků slyšeli stokrát: „Pište jednoduše. Buďte struční. Nepoužívejte zbytečný žargon.“ Jenže co když hodnotitelé – a v budoucnu stále častěji i algoritmy – ve skutečnosti oceňují pravý opak? Náš tým na Fakultě informatiky a statistiky VŠE se rozhodl vyměnit dojmy za data.
Významný průlom ve strukturní biologii – mezinárodní tým pod vedením vědců z ELI Beamlines určil struktury proteinu s vysokým rozlišením z monokrystalu vypěstovaného uvnitř živé buňky. Podařilo se mu to díky nově vyvinuté metodě s názvem IncelluloED
Jak mohou vlády lépe využívat vědecké poznatky při rozhodování? Nová mezinárodní studie potvrzuje, že nestačí mít k dispozici data – klíčové je umět je přeložit do srozumitelných, důvěryhodných a politicky relevantních doporučení. Právě tuto roli v mnoha zemích zastávají hlavní vědečtí poradci a poradkyně vlád, tzv. Chief Science Advisors. Spoluautorkou studie, která vyšla v odborném časopise Science and Public Policy, je doktorandka Karolína Pštross z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Sdružení CESNET letos slaví 30 let od svého založení. Z původní iniciativy českých vysokých škol a Akademie věd ČR postupně vyrostla jedna z nejdůležitějších tuzemských infrastruktur věnujících se výzkumu a vývoji v oblasti informačních a komunikačních technologií, která současně buduje a rozvíjí národní e-infrastrukturu CESNET pro výzkum a vzdělávání.
Revoluce v zemědělské produkci za posledních několik dekád zcela proměnila způsob, jakým nahlížíme na pěstování zemědělských plodin. Ve stínu tohoto pokroku se ale skrývá závažný problém – pozůstatek v podobě pesticidů, které přetrvávají v půdě, vodě a živých organismech po celá desetiletí. Mezi jejich různými druhy zaujímají z hlediska rizik určitě přední místo tzv. persistentní organické polutanty.
V Evropě existuje několik operačních monitorovacích systémů fungujících na národní i regionální úrovni. Tyto systémy jsou však jen zřídka validovány, což komplikuje rozhodovací proces. Vědci dlouhodobě naráželi na zásadní problém: jak ověřit, zda index sucha skutečně odpovídá realitě? Chyběla totiž referenční data o dopadech. Nyní je již vědci mají a zjistili, že český monitoring sucha je ve střední Evropě jedním z nejlepších, lepší než rakouský. Zároveň vědci varují, že sucho se v následujících dnech začne v Evropě prohlubovat.
Energetická transformace byla zdůvodňována především jako odpověď na klimatickou změnu. V pojetí Evropské komise jde o víc: o projekt prezentace moci, bezpečnosti a globálního postavení Evropské unie jako takové, ukazuje nová studie Zbyňka Dubského a Štěpánky Zemanové z Vysoké školy ekonomické v Praze. Energetická transformace se stává součástí širší geopolitické strategie, v níž se prolíná spolupráce, soupeření i otevřený konflikt.
