Vědci mapovali nejhojnější sladkovodní mikroby po celém světě, našli sedm nových kmenů bakterií
- Autor článku: ne
- Zdroj: Biologické centrum AV ČR
Dosud nejucelenější analýzu globálního rozšíření a genetické rozmanitosti jedné z nejhojnějších skupin sladkovodních mikroorganismů – bakterií rodu Fontibacterium – přináší nová studie publikovaná v prestižním časopise Nature Microbiology. Mezinárodní tým vedený vědci z Biologického centra Akademie věd ČR zmapoval, popsal a výrazně rozšířil počet kultivovaných i genomově sekvenovaných zástupců této málo známé mikrobiální skupiny a odhalil nové i endemické druhy díky sledování jejich výskytu v jezerech po celém světě.
- Základní údaje
- Biologické centrum AV ČR
- Věda
Filip Hašpl: Vědeckou observací ke zlepšení výuky přírodopisu
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
„Přírodopis je úžasný v tom, že se v něm tolik nepracuje s abstraktními daty, ale se skutečnými modely – živými i neživými,“ říká doktorand na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy Filip Hašpl, který zkoumá, jak žáci na druhém stupni základní školy při hodinách přírodopisu využívají vědeckou observaci – klíčovou dovednost, jež je součástí přírodovědné gramotnosti.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Stanisław Wacławek: Čipy potřebují víc než jen křemík. Liberec má co nabídnout evropskému polovodičovému průmyslu
- Pozice na úvodní stránce: první pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 15.11.2026
- Textové pole: Technická univerzita v Liberci
Když se řekne polovodičový průmysl, většina lidí si představí křemíkové čipy v telefonech nebo počítačích. Málokoho ale napadne, že jejich výroba vyžaduje obrovské množství mimořádně čisté vody, speciální materiály a technologie pracující na úrovni jednotlivých atomů. Právě v těchto oblastech se do výzkumu zapojují vědci z CXI Technické univerzity v Liberci.
Týden Akademie věd ČR 2026: Nahlédněte pod ruce vědcům a vědkyním
- Pozice na úvodní stránce: první pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 8.11.2026
- Textové pole: Akademie věd ČR
Ačkoliv věda ovlivňuje všechno okolo nás, její výsledky často vznikají za dveřmi laboratoří, archivů nebo knihoven, do kterých se veřejnost běžně nepodívá. Akademie věd ČR se proto dlouhodobě snaží vědu lidem přibližovat a ukazovat nejen její výsledky, ale také to, jak a kde vzniká. Jednou z největších příležitostí nahlédnout přímo pod ruce vědcům a vědkyním je Týden Akademie věd ČR. Letos se uskuteční od 2. do 8. listopadu na pracovištích po celém Česku.
Lék na rakovinu? Boj s krizí klimatu? Ptejte se datových vědců
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Doba, kdy „ajťáci“ seděli v suterénech, je dávno pryč. Například bioinformatici se přesunuli do nejvyšších pater a jsou součástí moderních vědeckých týmů. Vyznají se totiž v mnohosti dat i nástrojích umělé inteligence. „Díky nim dokážeme lépe předvídat a řešit například klimatické hrozby nebo světové epidemie, jako byla ta covidová,“ zamýšlí se Jiří Vondrášek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který šéfuje české pobočce infrastruktury ELIXIR.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Andrea Stašek: Cesta na Yale, která kvůli americké politice skončila ještě než začala
- Autor článku: ne
- Zdroj: Andrea Stašek
V červnu 2025 jsem dostala oficiální vyjádření z Fulbrightovy komise o svém podaném projektu. Nyní tedy mohu sdílet napínavý příběh o tom, jak rozpad demokracie a výzkumu v USA dopadá i na vědeckou komunitu z ostatních zemí.
- Základní údaje
- Andrea Stašek
- Názory
Vendula V. Hingarová: Latinská Amerika, Skandinávie – vzdálené, ale překvapivě blízké světy
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Mezi regiony, které studuje, leží oceán a tisíce kilometrů. Přesto v nich vidí jisté podobnosti a průniky, které ji táhnou k tomu, aby se oběma věnovala. Vendula V. Hingarová působí na Fakultě humanitních studií UK a na Filozofické fakultě UK a zabývá se Latinskou Amerikou i Skandinávií. Zajímají ji totiž původní národy i jejich jazyky bez ohledu na to, jestli žijí v Americe nebo za polárním kruhem. Hledá také vazby, které spojují oba regiony s naší zemí.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
SIC Ventures má první investici. Vstupuje do Elreda, které chce změnit svět audioknih
- Pozice na úvodní stránce: druhá pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 20.11.2026
- Textové pole: SIC
První přímá investice fondu Středočeského inovačního centra jménem SIC Ventures míří do českého startupu Elredo. Firma získala v novém kole přes milion eur a s AI platformou pro výrobu a distribuci audioknih chce výrazněji růst v USA. Pro SIC je to další krok v podpoře startupů: vedle akcelerace, mentoringu a propojování s investory teď do vybraných firem vstupuje i vlastním kapitálem.
Adéla Gjuričová: Předměty formují dějiny, mohou však být i hrozbou pro budoucnost
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Zatímco jedni předměty slepě hromadí, druhým se nedostává ani základních surovin. Nové technologie a moderní výrobky společnostem nepřinášejí jen pokrok, ale také je ohrožují. Tím, jak předměty a materiály utvářejí dějiny, se zabývá program Strategie AV21 Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností. Co zkoumá a jak se do něj může zapojit veřejnost, vysvětluje jeho koordinátorka Adéla Gjuričová.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Rozhovory
Aleš Tomek: U mrtvice rozeznáváme až 20 základních příznaků
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Medicína má pověst oboru, jenž se pohybuje na pomezí vědy a umění. Přesto nebo právě proto bylo ale dlouhodobé sbírání dat a jejich vyhodnocování na národní úrovni ještě donedávna spíše zanedbávanou disciplínou. Průkopníkem těchto postupů a zároveň odborníkem na cévní mozkovou příhodu je primář Neurologické kliniky FN Motol a 2. lékařské fakulty UK Aleš Tomek.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Unikátní dalekohledy v Ondřejově pozorují gama záření z vesmíru i za úplňku
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Dva čerenkovské dalekohledy pomáhají porozumět extrémním vesmírným jevům skrze gama záření velmi vysokých energií, aktuálně jde o nejcitlivější zařízení tohoto typu na světě. Prototypy, které vznikly ve spolupráci mezinárodního týmu se zapojením českých vědců, jsou nyní v Ondřejově. Pro české astrofyziky je to výjimečná příležitost, v budoucnu se mohou dalekohledy přesunout do zahraničí.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
„Naprogramované“ kmenové buňky začaly tvořit zubní tkáň
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita v Brně
Vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se podařilo „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily v buňky utvářející zubní tkáň. Zasáhli přímo do jejich genomu.
- Základní údaje
- Masarykova univerzita v Brně
- Věda
Barokní umělé jeskyně kroměřížského zámku jsou plné polodrahokamů
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
Stovky polodrahokamů nevyčíslitelné hodnoty skrývá Arcibiskupský zámek v Kroměříži. Unikátní objev učinila vědkyně Jana Zapletalová z Univerzity Palackého v Olomouci při zkoumání štukové výzdoby zámku. Ametysty tvoří výzdobu takzvaných grott neboli umělých jeskyní.
- Základní údaje
- Univerzita Palackého v Olomouci
- Věda
Zákon o AI: proč se firmám vyplatí připravit včas
- Pozice na úvodní stránce: třetí pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 8.11.2026
Termíny pro část vysoce rizikových systémů umělé inteligence se posunuly na roky 2027 a 2028. Většina zákazů však už platí a od srpna 2026 se uplatňují také pravidla transparentnosti. Firmám se proto vyplatí využít delší přechodné období k mapování systémů, dokumentaci a testování v praxi.
Strana 102 z 820
